Fonetika a fonologie

Anotace kurzu

Zvuková materie je v kurzu nahlížena jak z hlediska empirické (fonetické) stránky jazyka, tak praktické aplikace (ortoepie). V úvodu kurzu je pozornost věnována vztahům různých úrovní zobecnění zvukové stavby řeči. Semináře jsou zaměřeny mj. na praktické zvládnutí fonetické transkripce a vybraných technik fonetické práce (např. softwarová analýza řeči).

Kurs seznamuje studenty rovněž s fonologickým pohledem na zvukovou stránku jazyka. Prezentuje základní pojmy, s nimiž fonologie pracovala a pracuje: foném, alofón, distinktivní funkce a kontrast, komplementární distribuce, fonologický proces a fonologické pravidlo, neutralizace a archifoném, přirozená třída, fonologický rys, hloubková a povrchová fonologická reprezentace.

Okruhy

FONETIKA

  • Fonetika, ortoepie, fonologie a morfonologie - charakteristika disciplin, jejich vzájemné vztahy, základní odborná literatura.
  • Řeč mluvená a psaná: vztah zvukové a grafické podoby jazyka. Pravopisné principy. Fonetická transkripce. Smysl, zásady a způsoby.
  • Technika fonetické práce. Možnosti softwarové analýzy řeči.
  • Hlásky - artikulační a akustická podstata a charakteristika. Klasifikace vokálů. Diftong.
  • Konsonanty - tvoření, třídění. Fonetický popis konsonantů na základě tabulky. Sonanty. Artikulační a akustická podstata slabiky.
  • Fonetické (prozodické) jevy souvislé řeči. Členění souvislé řeči: výpověď, výpovědní úsek, takt, slabika.
  • Základní intonační modely spisovné češtiny a jejich funkce.
  • Hlásky v řetězcích, změny hlásek v proudu řeči. Důvody, typy hláskových změn.

 

ORTOEPIE

  • Ortoepická pravidla češtiny: Ortoepické problémy vokálů (kvantita, kvalita) a konsonantů a konsonantických skupin.
  • Ortoepická pravidla češtiny: Změny hlásek v proudu řeči z hlediska spisovnosti–nespisovnosti. Ráz. Asimilace znělostní a artikulační. Ortoepie a dublety.

 

FONOLOGIE

  • ZÁKLADNÍ POJMY A KONCEPT FONÉMU: Segmentace a klasifikace; jednotka, realizace, distribuce – paralelní, komplementární a defektní; volná variace; testy – komutace, minimální pár (minimální kontrast); fonémy a jejich alofony: biuniqueness a overlapping; typy fonémů 
  • OPOZICE, NEUTRALIZACE, DISTINKTIVNÍ RYSY; FONOLOGIE PLK (N. S. TRUBECKOJ): Neutralizace a archifoném; fonologický kontrast, Trubeckého teorie opozic: bilaterální–multilaterální, proporční–izolované, privativní–graduální–ekvipolentní
  • SUBFONEMATICKÁ FONOLOGIE. BINARISMUS A DISTINKTIVNÍ RYSY (JAKOBSON&HALLE): Artikulační a akustické distinktivní rysy; binarita; tzv. natural classes (přirozené třídy) a role akustických rysů; fonologické pravidlo – strukturní deskripce&strukturní změna
  • GENERATIVNÍ FONOLOGIE; FONOLOGICKÉ PROCESY; FONOLOGICKÉ PRAVIDLO, FONOLOGICKÁ REPREZENTACE: Terminologie, statická a dynamická interpretace, notace; základní typy fonologických procesů: asimilace, disimilace, epenteze, elize, metateze
  • MORFONOLOGIE; ALTERNACE: Alternace fonémů ve fonických řadách; morfoném; hloubková a povrchová reprezentace; sandhi

 

Upozornění: Jde o tematické okruhy, nikoli o dílčí náplň jednotlivých přednášek či seminářů.

Podmínky zakončení kurzu

Požadavky k zápočtu (seminář)
  • pravidelná docházka (tolerance: 1 absence)
  • aktivní práce v semináři a průběžné plnění zadaných domácích úkolů
  • úspěšné absolvování zápočtového testu (alternativně testů průběžných)

 

Požadavky ke zkoušce 

  • podmínkou přistoupení ke zkoušce je zápočet ze semináře
  • zkouška integruje teoretické a praktické poznatky přednášek i seminářů
  • forma zkoušky: písemná (příp. kombinovaná)

Náplň semináře

Tematicky koresponduje s vymezenými okruhy. Student bude veden k tomu, aby si osvojil základní odbornou terminologii, způsob praktického přepisu textů, fonetické určování hlásek, rozpoznání a interpretaci hláskových změn v proudu řeči. Rovněž si osvojí základy akustické fonetické analýzy prostřednictvím softwarových nástrojů.

Studijní literatura